|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století
Dospělová, Veronika ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Bakalářská Práce Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století podává formou případové studie kulturně-historický rozbor příčin a následků nástupu liberální vlády v Rakousko-Uherské monarchii a její odraz ve vzhledu hlavního města. Pokouší se též nastínit, jak byla situace tehdy vnímána významnými osobnostmi kulturního života metropole, ale i jejími běžnými obyvateli. Největší pozornost je věnována prostoru samotné Ringstrasse, genezi jejího vzniku a jejímu obsahovému významu. Právě jednotlivé budovy, parky nebo pomníky mají symbolický význam, zosobňují myšlenky své doby.
|
|
|
Na okraji vojenské společnosti. Vojenští invalidé, zběhové a delikventi v císařsko-královské armádě za sedmileté války
Švehelka, Ondřej ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o vojenských invalidech, zbězích a delikventech v císařsko-královské armádě za sedmileté války (1756-1763). Její těžiště spočívá ve výzkumu písemností vzniklých z činnosti reprezentací a komor, nejvyšších zastupitelských úřadů v Čechách a na Moravě. Základní metodologický přístup vychází z pozitivistického pojetí, interpretuje tedy informace zjištěné z pramenů jako v jistém smyslu příběh založený na skutečnostech, které zaznamenávají. Teoretická část je doplněna výsledky studia pomocných knih zvaných elenchy, které podávají informace i o pramenech, které se do dnešních dnů nedochovaly. Snažím se zde zodpovědět otázku, nakolik je i přesto možné je uplatnit. Hlavní složku práce představují tři kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým kategoriím vojenských osob ve výše uvedeném pořadí. Představuji v nich výsledky pramenného bádání, týkající se v případě invalidů zejména jejich hospodářského zabezpečení a využití pro válečné úsilí habsburské monarchie. Kapitola o vojenských zbězích navazuje na můj dřívější výzkum a doplňuje ho (mimo jiné) o nově zjištěné skutečnosti v oblasti přístupu osvícensko-absolutistického státu k jejich pronásledování, trestání i amnestování. Třetí část podává výklad o excesech, tedy činech páchaných vojenskými delikventy a představuje jejich nejčastější...
|
|
|
Pokusy o federalizaci rakouské monarchie
Čermák, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem rigorózní práce byla analýza snah o federalizaci rakouské monarchie v letech 1848 - 1918 se zvláštním zřetelem k politickému a státoprávnímu programu v díle Františka Palackého. V první části práce byly v časové posloupnosti přiblíženy všechny zásadní myšlenky a teorie, které Palacký během svého života vytvořil a které se týkaly jeho pojetí uspořádání mnohonárodní rakouské monarchie a v jejím rámci i českých zemí. Pozornost byla zaměřena na obecná východiska politického programu této významné osobnosti, ale rovněž na praktickou stránku jeho politické činnosti. Souběžně byly v rámci práce zachyceny nejvýznamnější politické události a státoprávní změny na území rakouského státu v období od roku 1848, kdy Palacký začal působit na politické scéně, do roku 1876, kdy zemřel. Podrobně bylo analyzováno působení Palackého v ústavodárném sněmu ve Vídni a v Kroměříži v letech 1848 - 49 a významnou část práce tvoří dále pojednání o nejvýznamnějším teoretickém spisu Františka Palackého, o Ideji státu rakouského. Následující část rigorózní práce přiblížila pokusy o federalizaci, resp. o úpravu národnostních poměrů v českých zemích v období dualismu. Pozornost byla věnována české státoprávní deklaraci z roku 1868, tzv. fundamentálním článkům a punktacím, jakož i jazykovým nařízením, jejichž smyslem bylo...
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Irská emigrace ve střední Evropě a rod Taafe
Beštová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
The work is focused on the fate of Irish emigration to Central Europe (the Habsburg monarchy) during the 16th and 17th centuries and its subsequent fate in this region. Particular attention is paid to the family of the Counts Taaffe, who especially in the 19th century significantly influenced politics in the Austrian Empire. Irish emigration in the 17th and 18th century can be divided into three major waves. The first hit after the defeat of Ireland Ulster insurgents in Kinsale. Local elites were not willing to accept a subordinate position and four years after the signing of. Mellifontské contract went 30 September 1607 more than ninety Ulstr for the most important nobles in exile. This "escape poke" had far-reaching consequences for Ireland and has contributed greatly to the realization of England's plans. The second and most extensive emigration met Ireland after the Armistice in Kilkeny in May 1652, ie during the era of Oliver Cromwel. The third wave of emigration then caused the victory of William of Orange over James II. in the battle of the Boyne in 1690 and Aughrimu the 1691. Most Irish emigrants resorted to the Catholic powers, particularly Spain, France and Austria. They can be roughly divided into three groups. First it was the Catholic priests, mainly members of the Franciscan order....
|
|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
| |
|
|
Novokřtěnci v habsburské monarchii
Kalina, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dějinami hnutí novokřtěnců zejména v první polovině 16. století. Zachycuje náboženský a společenský život hnutí včetně rozdílů mezi jednotlivými komunitami novokřtěnců. Zvláštní pozornost je ve vlastních kapitolách věnována komunitám v habsburské monarchii, a to především v historických Českých zemích. Práce obsahuje taktéž krátké biografie významných členů hnutí.
|
host ::
RSS.